Přeskočit na obsah

Nguyen Van Thieu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nguyen Van Thieu
Nguyen Van Thieu (1969)
Nguyen Van Thieu (1969)
2. prezident Jižního Vietnamu
Ve funkci:
31. října 1967 – 21. dubna 1975
Předseda vládyNguyen Van Loc
Tran Van Huong
Tran Thien Kiem
Nguyen Ba Can
ViceprezidentNguyen Cao Ky
Tran Van Huong
Předchůdceon sám
(jako předseda Národního výboru pro vedení)
NástupceTran Van Huong
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní sociálně demokratická fronta
Vojenská služba
SlužbaVietnamský stát
Jižní Vietnam
Doba služby1943–1967
Hodnostgenerálporučík

Narození5. dubna 1923
Phan Rang, Ninh Thuan, Kočinčína, Francouzská Indočína
Úmrtí29. září 2001 (ve věku 78 let)
Boston, Massachusetts, Spojené státy americké
Příčina úmrtícévní mozková příhoda
ChoťNguyen Thi Mai Anh (1951–2001)
Děti3
PříbuzníNguyễn Văn Kiểu a Nguyễn Văn Hiếu (sourozenci)
Hoang Duc Nha (bratranec)
SídloFoxborough (od Desetiletí od 1990), Ho Či Minovo Město (do 1975), Tchaj-pej a Newton
Profesevojenský důstojník, politik
Náboženstvíkatolicismus (od 1958)
OceněníNárodní řád Vietnamu
Válečný kříž
Vojenská záslužná medaile
Medaile cti ozbrojených sil
Meritorious Service Medal
… více na Wikidatech
PodpisNguyen Van Thieu, podpis
CommonsNguyễn Văn Thiệu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nguyen Van Thieu (vietnamsky zvuk Nguyễn Văn Thiệu; 5. dubna 1923 Phan Rang29. září 2001 Boston) byl jihovietnamský vojenský důstojník a politik, v letech 1967–1975 prezident Jižního Vietnamu (Vietnamská republika).[1][2] Byl generálem ozbrojených sil Vietnamské republiky, v roce 1965 stanul v čele vojenské junty a po vítězství ve zmanipulovaných volbách v roce 1967 se stal prezidentem. Několik dní před pádem Saigonu a konečným vítězstvím Severního Vietnamu rezignoval a přesídlil do Tchaj-peje.

V roce 1945 vstoupil do hnutí Viet Minh, jehož předsedou byl Ho Či Min, avšak po roce odešel a přidal se k Vietnamské národní armádě. Postupně stoupal v hodnostech a v roce 1954 vedl prapor při vyhánění komunistů ze své rodné vesnice. Po odchodu Francie čtyři roky vedl Vietnamskou národní vojenskou akademii. V listopadu 1960 pomohl potlačit pokus o převrat proti prezidentovi Ngo Dinh Diemovi. V této době také konvertoval ke katolicismu a vstoupil do tajné strany Can Lao. Thieu byl obviněn, že konvertoval kvůli možnému politickému prospěchu.

I přes dřívější podporu Diema se v listopadu 1963 zúčastnil převratu, během kterého byl Diem zajat a následně popraven. Thieu se po této události stal generálem. Po Diemově smrti došlo ke vzniku několika vojenských junt, až nakonec v roce 1965 vznikla jedna dlouhodobá v čele s Thieuem.

Podobně jako Ngo Dinh Diem byl popisován jako diktátor.[3][4]

Narodil se ve Phan Rang jako syn statkáře, který se živil zemědělstvím a rybolovem. Byl nejmladším z pěti dětí.[5] Podle některých zpráv se narodil v listopadu 1924, ale za datum narození přijal 5. duben 1923 s odůvodněním, že se jedná o příznivější den.[6] Jeho starší bratři sháněli peníze, aby mohl navštěvovat elitní školy vedené Francií, která byla koloniálním vládcem Vietnamu.[6] Ačkoli nebyl katolík, navštěvoval Pellerin, francouzskou katolickou školu v Hue. Po ukončení studia se vrátil do rodného města.[7]

Během druhé světové války, kdy Japonské císařství obsadilo Francouzskou Indočínu, obdělával se svým otcem rodinnou půdu.[5]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1951 se oženil s Nguyen Thi Mai Anh, dcerou bohatého lékaře z delty Mekongu. Nguyen Thi Mai Anh byla římskou katoličkou a Thieu v roce 1958 konvertoval ke katolicismu. Kritici tvrdili, že tak učinil proto, aby si zlepšil vyhlídky na vzestup v armádě, protože Ngo Dinh Diem byl příznivcem katolíků.[8][9] Manželé měli dva syny a jednu dceru.[10]

Mluvil plynně vietnamsky, anglicky a francouzsky.[11]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nguyễn Văn Thiệu na anglické Wikipedii.

  1. Ronald B. Frankum Jr. Historical Dictionary of the War in Vietnam. [s.l.]: [s.n.], 2011. Kapitola Nguyễn Văn Thiệu, s. 331. 
  2. LOCKHART, Bruce M.; DUIKER, William J. The A to Z of Vietnam. [s.l.]: [s.n.], 2010. Kapitola Nguyễn Văn Thiệu, s. 283. 
  3. LOVELL, Josh K. See It Through with Nguyen Van Thieu: The Nixon Administration Embraces a Dictator, 1969-1974. macsphere.mcmaster.ca [online]. 2013-10-01 [cit. 2023-05-19]. Dostupné online. 
  4. PEARSON, Richard. Nguyen Van Thieu Dies. The Washington Post [online]. 2001-10-01 [cit. 2023-05-19]. Dostupné online. 
  5. a b LAMB, David. Nguyen Van Thieu, 78; S. Vietnam’s President. Los Angeles Times [online]. 2001-10-01 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  6. a b BUTTERFIELD, Fox. Nguyen Van Thieu Is Dead at 76; Last President of South Vietnam. The New York Times [online]. 2001-10-01 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  7. Nguyen Van Thieu. The Daily Telegraph [online]. 2001-10-01 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. 
  8. BUTTERFIELD, Fox. Nguyen Van Thieu Is Dead at 76; Last President of South Vietnam. The New York Times [online]. 2001-10-01 [cit. 2023-05-19]. Dostupné online. 
  9. South Viet Nam: A Vote for the Future. Time [online]. 1967-09-15 [cit. 2023-05-19]. Dostupné online. 
  10. STOWE, Judy. Nguyen Van Thieu. The Independent [online]. 2001-10-02 [cit. 2023-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  11. Announcement: US Troops To Be Replaced By South Vietnamese. Associated Press [online]. 1969-10-06 [cit. 2023-05-19]. Dostupné online.